V minulém týdnu naše kancelář uspěla u Ústavního soudu (ÚS) s ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS), kterým byla odmítnuta kasační stížnost našich klientů proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové.
V dané věci šlo o to, že Krajský soud v Hradci Králové zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje. Tímto rozhodnutím krajského úřadu bylo zamítnuto odvolání žalobce (jednoho z účastníků správního řízení) proti rozhodnutí prvostupňového stavebního úřadu, jímž tento stavební úřad povolil změnu stavby před dokončením u novostavby rodinného domu. Stavebníky byli stěžovatelé (naši klienti).
Kasační stížnost našich klientů proti rozsudku krajského soudu však NSS napadeným usnesením odmítl. Důvodem bylo, že v mezidobí žalovaný krajský úřad již v návaznosti na rozsudek krajského soudu vydal nové rozhodnutí, jímž zrušil prvostupňové rozhodnutí a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Dle NSS tak odpadl předmět řízení, a nastal tak neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který kasační stížnost odmítl.
Proti tomuto usnesení NSS byla v roce 2022 podána ústavní stížnost. Zajímavostí je, že ÚS řízení o ústavní stížnosti přerušil, neboť shodná právní otázka byla v mezidobí řešena i u rozšířeného senátu NSS, který se též přiklonil k námi prosazovanému názoru. ÚS dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná, neboť mělo dojít k věcnému projednání kasační stížnosti, nikoli k jejímu odmítnutí. Vydáním nového rozhodnutí ve správním řízení totiž předmět řízení před NSS neodpadl.
ÚS ve svém nálezu uvedl: „Závěry vyslovené v tomto nálezu lze stručně shrnout tak, že předmět řízení před Nejvyšším správním soudem neodpadne, pokud po zrušujícím rozsudku krajského soudu rozhodly správní orgány novým rozhodnutím. Předmětem řízení o kasační stížnosti proti konečnému rozhodnutí krajského soudu je totiž právě toto rozhodnutí. Odmítnutí takové kasační stížnosti s odkazem na § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s., tedy pro odpadnutí předmětu řízení, představuje odepření práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nejvyšší správní soud svým postupem, jímž odmítl kasační stížnost stěžovatelů podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s., odepřel stěžovatelům realizaci základního práva na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny, který zaručuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.“
NSS tedy bude povinen v dalším řízení kasační stížnost věcně projednat.