Pavel KopeckýSe závaznými stanovisky různých správních orgánů se pravděpodobně setkal každý, kdo se v poslední době pokoušel zrealizovat nějaký stavební záměr. Pokud stavebník chce získat stavební povolení, jeho záměr zpravidla neposuzuje pouze příslušný stavební úřad, ale je potřeba získat i „razítka“ od jiných úřadů, například od orgánu památkové péče, silničního správního úřadu, orgánu ochrany přírody a krajiny či orgánu státní správy lesů. Tato „razítka“ zpravidla mívají formu závazných stanovisek. Závazné stanovisko je zvláštní institut, který podmiňuje vydání různých správních rozhodnutí a užívá se typicky právě v oblasti stavebního práva (nikoliv však výhradně). Závazná stanoviska se chovají jinak než klasická správní rozhodnutí a specifická je i obrana vůči nim, pokud jsou nesouhlasná.
Co to je závazné stanovisko?
Správní řád definuje závazné stanovisko v § 149 odst. 1 takto: „Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.“
Co si pod výše uvedenou definicí představit? Vydání některých rozhodnutí je podmíněno souhlasným závazným stanoviskem dotčeného orgánu. Správní orgán, který rozhoduje ve věci samé (např. o stavebním povolení), je závazným stanoviskem vázán, a pokud je závazné stanovisko nesouhlasné, nelze ve věci samé kladně rozhodnout o žádosti. Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán podle § 149 odst. 6 správního řádu další dokazování a žádost zamítne.
V praxi si to můžeme představit například tak, že v případě stavebního záměru nestačí jen podat žádost u příslušného stavebního úřadu, ale aby mohlo být žádosti vyhoveno a vydáno stavební povolení, je třeba získat ve stanovených případech navíc i závazná stanoviska jiných dotčených orgánů, které záměr posoudí z pohledu svého zaměření.
Závazné stanovisko, jak vyplývá z názvu, je závazné a nelze ho vyvážit jinými hodnotami a zájmy. Správní orgán rozhodující ve věci samé tedy např. nemůže rozhodnout, že stavební záměr sice nemá souhlasné závazné stanovisko od hasičského záchranného sboru, ale na druhou stranu skvěle zapadá do okolní zástavby a bude přínosem pro rozvoj lokality.
Závazné stanovisko, podobně jako rozhodnutí, obsahuje závaznou část a odůvodnění.
Příklady závazných stanovisek
Podle lesního zákona je závazné stanovisko třeba k umístění stavby do 50 metrů od okraje lesa a uděluje ho příslušný orgán státní správy lesů.
Podle drážního zákona je závazné stanovisko Drážního úřadu vyžadováno například pro umístění, povolení nebo ohlášení stavby v ochranném pásmu dráhy, které u celostátní a regionální dráhy tvoří prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou 60 metrů od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 metrů od hranic obvodu dráhy.
Na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze například učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas či stavební povolení. (Toto závazné stanovisko se nevydává, jde-li o stavby v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti nebo v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti.)
Bez závazného stanoviska orgánu státní památkové péče například nelze realizovat stavbu v památkové rezervaci či v památkové zóně.
Závazná stanoviska se ale neuplatňují jen v oblasti stavebního práva, ale i v jiných oblastech veřejné správy.
Při rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty cizince je Ministerstvo vnitra vázáno závazným stanoviskem krajské pobočky Úřadu práce.
Závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody je podmíněno rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva, které se vztahuje na vysazování nepůvodních druhů ryb.
Přezkum závazných stanovisek
Pokud chce stavebník realizovat stavbu v ochranném pásmu dráhy, a Drážní úřad vydá zamítavé závazné stanovisko, nezbyde stavebnímu úřadu nic jiného než žádost zamítnout.
Jak se lze proti zamítavému závaznému stanovisku bránit? Závazné stanovisko není samostatným rozhodnutím a nelze proti němu samotnému podat odvolání. Odvolání však lze podat proti rozhodnutí ve věci samé, které je závazným stanoviskem podloženo.
Ve výše uvedeném případě tedy odvolání nebude směřovat vůči zamítavému závaznému stanovisku drážního úřadu, ale proti rozhodnutí stavebního úřadu, který byl při svém rozhodování závazným stanoviskem drážního úřadu vázán.
Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska (viz § 149 odst. 7 správního řádu).
Pokud by v našem příkladu jako stavební úřad vystupoval obecní úřad obce s rozšířenou působností, odvolacím správním orgánem by byl krajský úřad. Krajský úřad by se musel obrátit na Ministerstvo dopravy, které je nadřízeným orgánem Drážního úřadu, aby zamítavé závazné stanovisko změnilo nebo potvrdilo. Teprve v případě, pokud by došlo ke změně zamítavého závazného stanoviska na souhlasné, mohlo by dojít k vyhovění žádosti ve věci samé (nikoli však nutně, vyhovění žádosti mohou bránit i další skutečnosti).
Pokud ke změně závazného stanoviska nedojde, bude muset odvolací orgán potvrdit prvostupňové rozhodnutí a odvolání zamítnout. V takovém případě je možné uvažovat o správní žalobě proti rozhodnutí. O fungování správního soudnictví jsme psali zde.
Nezákonné závazné stanovisko lze také zrušit nebo změnit v přezkumném řízení. K přezkumnému řízení je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Přezkumné řízení se nezahajuje na žádost, nadřízený orgán ho zahajuje jen z moci úřední, lze však k jeho zahájení dát podnět.
Nový stavební zákon
Nový stavební zákon, jehož účinnost byla prozatím odložena, počítá s odbouráním nutnosti zajišťovat závazná stanoviska u jednotlivých dotčených orgánů, jako je tomu nyní, ale předpokládá, že stavební úřad bude záměry sám posuzovat z hlediska různých chráněných zájmů namísto dotčených orgánů. Závazná stanoviska by tak byla nahrazena jedním rozhodnutím stavebního úřadu. Podoba nového stavebního zákona, která nakonec někdy v budoucnu vstoupí v účinnost, je však nejistá, organizace státní správy je v této oblasti do značné míry i otázkou politickou.
Závěr
- Závazná stanoviska dotčených orgánů ve stanovených případech podmiňují vydání kladného rozhodnutí.
- Závazná stanoviska jsou vyžadována typicky v územním či stavebním řízení, objevují se však i v jiných oblastech veřejné správy.
- Závazná stanoviska nejsou samostatnými rozhodnutími, odvolat se lze pouze proti rozhodnutí, které je závazným stanoviskem podloženo, možný je i soudní přezkum meritorního rozhodnutí.
- Dále je možné k orgánu, jež je nadřízený orgánu, který závazné stanovisko vydal, podat podnět k zahájení přezkumného řízení.
