Pavel KopeckýÚzemní plán hraje v územním plánování zásadní roli. Přijímá jej zastupitelstvo obce a jde o dokument, který předurčuje budoucí rozvoj řešeného celku. Územní plán stanoví urbanistickou koncepci, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, například vymezuje zastavitelné plochy, tedy plochy vymezené k zastavení, nebo plochy pro veřejně prospěšné stavby, a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
K čemu územní plán slouží?
Konkrétněji může územní plán vymezovat například plochy pro bydlení, plochy zeleně nebo plochy výroby a skladování. Územní plán může vymezovat koridory pro dopravní infrastrukturu, tedy určit, kudy v budoucnu povedou pozemní komunikace či železnice. Územní plán dále může vymezovat plochy pro veřejně prospěšné stavby, které bude možné vyvlastnit či ke kterým bude možné uplatnit předkupní právo.
Územní plán je klíčový zejména pro umisťování staveb, územní plán totiž stanoví pravidla pro to, jakým způsobem, je možné využívat jednotlivé plochy.
Územní plán je klíčový zejména pro umisťování staveb, územní plán totiž stanoví pravidla pro to, jakým způsobem, je možné využívat jednotlivé plochy. Jestliže územní plán určitou plochu vymezuje jako plochu bydlení, bude prakticky nemožné v této ploše postavit stavbu pro výrobu. Rodinný dům naopak nebude možné postavit mimo zastavěné území a zastavitelné plochy (v extravilánu), na plochách občanského vybavení, na plochách zemědělských či tam, kde má podle územního plánu vést silnice.
Z výše uvedeného je zřejmé, že konkrétní podoba územního plánu může zasahovat do práv vlastníků jednotlivých pozemků a také ovlivňovat hodnotu pozemků. Územní plán totiž omezuje vlastníka v tom, jak bude svůj pozemek využívat. Nezřídka se stává to, že si někdo pořídí pozemek určený k zastavění, avšak v mezidobí dojde ke změně územního plánu, která využití pozemku zamýšleným způsobem neumožňuje.
Připomínky a námitky
Z pohledu práva je klíčová otázka, zda a případně jakým způsobem je možné se proti takovým změnám územního plánu bránit.
Předně je třeba říct, že obce mají při přijímání územního plánu poměrně široké oprávnění rozhodnout o budoucím využívání území. Zároveň je však při tvorbě územního plánu a jeho změnách nutné respektovat zájmy dotčených vlastníků a snažit se minimalizovat případné zásahy do vlastnického práva. Územní plánování je o vyvažování veřejného a soukromého zájmu, zásah do vlastnického práva by měl být proporcionální a jen v nezbytném rozsahu.
V oblasti územního plánování snad ještě více než jinde platí zásada, že právo svědčí bdělým. V praxi se totiž stává, že se dotčení vlastníci proti územně plánovací dokumentaci začínají bránit příliš pozdě, někdy vůbec nezaregistrují, že dochází ke změně územního plánu.
V oblasti územního plánování snad ještě více než jinde platí zásada, že právo svědčí bdělým. V praxi se totiž stává, že se dotčení vlastníci proti územně plánovací dokumentaci začínají bránit příliš pozdě, někdy vůbec nezaregistrují, že dochází ke změně územního plánu. Je tedy nutné především sledovat úřední desku obce, aby nedošlo ke zmeškání nějakého důležitého termínu.
Z pohledu ochrany práv dotčených osob je v rámci řízení o územním plánu zásadní okamžik veřejného projednání návrhu územního plánu. Návrh územního plánu a oznámení o konání veřejného projednání doručuje pořizovatel veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení.
Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání lze uplatnit připomínky a námitky.
Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání lze uplatnit připomínky a námitky. Připomínky může uplatnit každý, naopak námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Námitky musí obsahovat odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a je nutné v nich vymezit území dotčené námitkou.
Připomínky musí být vypořádány v odůvodnění územního plánu a pořizovatel je povinen se jimi zabývat jako jedním z podkladů. Naopak o námitkách se jednotlivě rozhoduje a rozhodnutí o námitkách obsahuje samostatné odůvodnění, které pak tvoří součást odůvodnění územního plánu.
V námitkách může vlastník nemovitosti vyjádřit například nesouhlas s tím, že podle návrhu územního plánu mají být jeho pozemky, které dosud byly určeny jako plochy bydlení, vymezeny jako plochy zeleně, že v blízkosti jeho rodinného domu má být vymezena plocha pro výrobu, anebo že v nejbližším sousedství nemovitosti má být postavena nová pozemní komunikace, která bude rušit její běžné užívání.
Námitkám může být vyhověno a může tak dojít ke změně návrhu, stejně tak se ale může stát, že námitkám vyhověno nebude. V každém případě musí být způsob, jakým bylo rozhodnuto o námitkách, řádně odůvodněn. Podání námitek má však význam i při soudním přezkumu územního plánu.
Soudní přezkum
Územní plán je vydáván formou opatření obecné povahy. Ten, kdo tvrdí, že byl že byl na svých právech zkrácen opatřením obecné povahy (tedy i územním plánem), je oprávněn k příslušnému krajskému soudu podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí. Návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti, zmeškání této lhůty nelze prominout.
Návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti, zmeškání této lhůty nelze prominout.
V případě, že soud shledá územní plán nebo jeho část v rozporu se zákonem, rozhodne v daném rozsahu o jeho zrušení. Podle zavedené judikatury správních soudů se rozsah přezkumu liší v závislosti na tom, zda navrhovatel při řízení o územním plánu podal námitky, či nikoli. Jestliže navrhovatel nepodal námitky, soud zásadně nepřezkoumává proporcionalitu přijatého řešení. Pro navrhovatele, který nepodal námitky, je tak obtížné uspět s argumentací, že řešení zvolené v územním plánu je neproporcionální, jestliže jinak při vydání územního plánu byly splněny všechny formální požadavky (návrh byl řádně zveřejněn, byly dodrženy lhůty, zastupitelstvo obce bylo usnášeníschopné atd.). Z toho vyplývá, že se nemusí vyplatit s případnou obranou proti územnímu plánu čekat do fáze soudního přezkumu, ale že je třeba být aktivní již v průběhu přijímání územního plánu.
