Pavel KopeckýNový stavební zákon přináší řadu změn při procesu povolování staveb. Jaké jsou hlavní konstrukční prvky nové právní úpravy povolování staveb, a v čem se nová úprava liší od té stávající?
Jedním z ústředních pojmů nového stavebního zákona je „záměr“. Záměr je souhrnným pojmem, který zahrnuje stavbu, zařízení, údržbu, změnu využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma. Stavbu nový stavební zákon definuje jako stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Kromě toho se za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavbou se podle okolností rozumí i změny dokončené stavby. Definicí stavby se nová úprava příliš neliší od té stávající. Nově se však stavby dělí na stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní.
Platí obecné pravidlo, že každý záměr, tedy i každá stavba, bude vyžadovat povolení. Výjimkou z tohoto pravidla tvoří drobné stavby. Ty jsou vymezeny v příloze č. 1 nového stavebního zákona. Jedná se např. o některé jednopodlažní vedlejší stavby do 40 m2 umisťované na pozemku rodinného domu nebo třeba bazény u rodinných domů do 40 m2. I drobné stavby nevyžadující povolení však budou muset pochopitelně splňovat základní požadavky na stavby, jako je například požární bezpečnost.
Ještě před podáním žádosti bude mít každý právo na to, aby mu stavební úřad do 30 dnů poskytl předběžnou informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudaci, o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru, za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět, a také o dotčených orgánech ve vztahu k záměru. Předběžnou informaci budou povinni poskytnout též dotčené orgány ve vztahu k vyjádřením a závazným stanoviskům v jejich působnosti.
Nový stavební zákon opouští dosavadní dualitu územního a stavebního řízení. V řízení o povolení stavby bude vydáváno jen jedno rozhodnutí o povolení stavby, na základě kterého získá stavebník oprávnění realizovat stavbu.
Žádost o vydání povolení bude možné podat na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Projektovou dokumentaci bude stavebník vkládat do evidence elektronických dokumentací. Právě digitalizace stavební agendy má být zásadním posunem oproti současnému stavu.
Žadatel bude mít možnost požádat o vydání povolení v tzv. zrychleném řízení. Základní podmínkou pro vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení bude doložení souhlasu se záměrem od všech účastníků řízení. Dalšími podmínkami je např. to, že obec, na jejím území má být stavba uskutečněna, vydala územní plán a že není potřeba udělení žádné výjimky z obecných požadavků. Povolení stavby ve zrychleném řízení je při splnění podmínek vydáváno jako první úkon v řízení; pokud žadatel požádá o vydání povolení ve zrychleném řízení, ale podmínky pro to splněny nebudou, povede se běžné řízení o povolení záměru.
Nový stavební zákon naopak nezná nynější zjednodušené postupy jako např. ohlášení či územní souhlas.
Nový stavební zákon zavádí lhůty pro vydání rozhodnutí. V případě jednoduché stavby má stavební úřad rozhodnout o žádosti do 30 dnů, v ostatních případech do 60 dnů. Lhůty bude stavební úřad smět před jejich uplynutím v určitých komplikovanějších případech prodloužit až o 30 nebo 60 dnů. Uplynutí lhůty nebude mít za následek automatické vydání povolení, účastníci řízení však budou moci nadřízený orgán žádat, aby provedl opatření proti nečinnosti.
Povolení bude platit 2 roky ode dne nabytí právní moci, v této době bude stavebník povinen stavbu zahájit, jinak platnost povolení zanikne. Stavební úřad bude moci v odůvodněných případech stanovit v dobu delší, maximálně však 5 let. Pokud stavebník začne v době platnosti povolení stavět, prodlužuje se doba platnosti na 10 let, v této době by mělo dojít k dokončení stavby. Nová právní úprava se tím snaží zamezit případům dlouho rozestavěných staveb. Dobu platnosti povolení bude moci stavební úřad na základě žádosti stavebníka prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle však vždy o další 2 roky.
Řízení a postupy, které byly či budou zahájené před nabytím účinnosti nového stavebního zákona, tedy do konce letošního roku, se dokončí podle stávajících předpisů. I po nabytí účinnosti nového stavebního zákona tedy bude vydávána řada stavebních povolení a dalších úkonů podle nynějšího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Od 1. ledna do konce června 2024 navíc bude trvat zvláštní přechodné období, kdy se bude postupovat podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu. Zatím tedy není na místě se se současným stavebním zákonem definitivně loučit.
