V aktuálním čísle teoretického časopisu AUC Iuridica (4/2023) mi právě vyšel článek s názvem Právní postavení státního zaměstnance zařazeného mimo výkon služby z organizačních důvodů.
K zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby může dojít v případě, kdy státní zaměstnanec nemůže z organizačních důvodů vykonávat službu na svém dosavadním služební místě, a to např. proto, že z něj byl odvolán, anebo že bylo zrušeno v důsledku změny systemizace.
Po dobu zařazení mimo výkon služby náleží státnímu zaměstnanci 80 % platu, mimo výkon služby však může být státní zaměstnanec zařazen nejdéle na 6 měsíců. Pokud se během této doby nepodaří státnímu zaměstnanci nalézt volné služební místo, na které by jej bylo možné převést, služební orgán musí zahájit řízení o skončení služebního poměru. V případě skončení služebního poměru z důvodu marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby náleží státnímu zaměstnanci odbytné, jehož výše se odvíjí od doby strávené ve služebním poměru.
Článek se věnuje zejména těmto otázkám:
- Za jakých podmínek může dojít k zařazení mimo výkon služby
- Jak se lze proti zařazení mimo výkon služby bránit
- Jaká práva má státní zaměstnanec po dobu zařazení mimo výkon služby
- Jaké jsou povinnosti služebního orgánu ve vztahu ke státnímu zaměstnanci zařazenému mimo výkon služby
- Jaké jsou možnosti obrany proti rozhodnutí o skončení služebního poměru v důsledku marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby
Článek je v elektronické podobě pro čtenáře k dispozici zde na stránkách nakladatelství Karolinum.