Pavel KopeckýO připravované právní úpravě na ochranu oznamovatelů protiprávních jednání (tzv. whistleblowerů) jsme na těchto stránkách již psali. Článek z února si můžete přečíst zde. Co se od té doby změnilo a co stále platí?
Stále platí především to, že v prosinci minulého roku marně uplynula transpoziční lhůta směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, a v rozporu s unijním právem nebyla tato směrnice dosud transponována do našeho právního řádu. Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který měl směrnici přenést do našeho právního řádu, v minulém volebním období schválen nebyl a takříkajíc spadl pod stůl. Předchozí vládní návrh však byl úředníky Ministerstva spravedlnosti oprášen, v lehce změněné podobě již prošel mezirezortním připomínkovým řízením a nyní se čeká na vypořádání připomínek. Předpokládaná účinnost zákona je 1. července 2023, tedy za necelý rok. Návrh však ještě musí být vládou předložen Poslanecké sněmovně, ta ho musí projednat, následně musí projít Senátem a nakonec být podepsán prezidentem republiky a vyjít ve Sbírce zákonů. Celá procedura bude tedy ještě dlouhá a do uvedeného data se nemusí stihnout. Také je možné, že návrh ještě dozná určitých změn. Ty by ale vzhledem k tomu, že jde o transpozici evropské legislativy, neměly být nikterak zásadní.
Návrh vypracovaný Ministerstvem spravedlnosti naleznete zde.
Věcný rozsah směrnice
Jak vyplývá z názvu, směrnice má poskytnout ochranu osobám, které oznamují porušení práva EU. Návrh zákona jde dále a má chránit i oznamovatele protiprávních jednání, která mají znaky trestného činu, tedy nikoli jen porušení práva EU.
Oznámení, které by mělo podléhat zvláštní ochraně, vymezuje návrh zákona v § 2 odst. 1 následovně:
Oznámením se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení fyzické osoby obsahující informace o možném protiprávním jednání, které má znaky trestného činu nebo porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující oblasti podle odstavce 2, o jehož spáchání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností. Oznámením se pro účely tohoto zákona rozumí také oznámení podané anonymně, vyjde-li totožnost oznamovatele najevo dodatečně.
V § 2 odst. 2 jsou pak vymezeny tyto oblasti:
Oblastmi upravenými právním předpisem nebo předpisem Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí oblast
- finančních institucí, finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů,
- daně z příjmů právnických osob,
- předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
- ochrany spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů,
- bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
- ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat,
- radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
- zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb a hospodářské soutěže,
- ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
- ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
- ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
- fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.
Oproti předchozímu návrhu došlo ke zúžení věcné působnosti a současný návrh nepočítá s tím, že by se chráněné oznámení mělo vztahovat na všechny přestupky bez ohledu na jejich povahu (nyní by mělo jít pouze o přestupky z výše uvedených oblastí).
Kdo může být chráněným oznamovatelem?
Oznamovatelem, kterému bude poskytnuta zvláštní ochrana, se nebude moci stát každý, ale jen ten, kdo se o protiprávním jednání, které oznamuje, dozví v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností.
Za práci nebo jinou obdobnou činnost se má podle návrhu zákona považovat:
- zaměstnání,
- služba,
- samostatná výdělečná činnost,
- výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
- výkon funkce člena orgánu právnické osoby, který je do funkce volen, jmenován či jinak povolán („volený orgán“),
- správa svěřenského fondu,
- dobrovolnická činnost,
- odborná praxe, stáž, nebo
- výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.
Status oznamovatele
Osoba, která v souladu s podmínkami stanovených v návrhu zákona oznámí protiprávní jednání, získá status oznamovatele ve smyslu návrhu zákona. S tím je spojena především ochrana před odvetnými opatřeními. Ochrana má být poskytnuta i tomu, kdo oznámení podal anonymně, ale jeho totožnost vyšla najevo až dodatečně.
Odvetným opatřením se má rozumět jednání související s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno oznámením a které může oznamovateli nebo osobě s vazbou na oznamovatele způsobit újmu. Návrh zákona též obsahuje příklady toho, jaká jednání se budou dát za odvetná opatření považovat. Jedná se například o výpověď, odvolání z místa vedoucího zaměstnance, diskriminace, přeložení na jinou práci, zařazení mimo výkon státní služby, skončení služebního poměru atd.
To, že má dojít k výslovnému zákazu odvetných opaření, neznamená, že by v současné době mstění se za podání oznámení nemuselo být shledáno protiprávním či snad bylo povolené. Např. výpověď, jejímž skutečným důvodem by bylo oznámení učiněné v souladu s právem, by mohla být za neplatnou shledána i v současné době (oznámení nepatří mezi výpovědní důvody).
Oznamovatelé, kteří byli vystaveni odvetným opatřením, se budou moci domáhat zejména neplatnosti právních jednání, která mají znaky odvetných opatření (např. výpověď), ukončení protiprávních zásahů do jejich práv (např. diskriminace, šikana na pracovišti) nebo náhrady újmy, která jim v důsledku odvetného opatření vznikla.
Má se také posílit postavení oznamovatele v rámci občanského soudního řízení, a to díky tzv. otočení důkazního břemene. Oznamovatel by tak jako žalobce nemusel prokazovat, že šlo o odvetné opatření, naopak žalovaný by měl povinnost prokázat, že přijaté opatření (např. výpověď) bylo objektivně odůvodněno legitimním cílem a představovalo k tomuto cíli přiměřený a nezbytný prostředek. Pokud se toto žalovanému prokázat nepodaří, půjde to k jeho tíži.
Podávání oznámení
Aby šlo o oznámení podle návrhu zákona, půjde ho učinit dvěma způsoby, a to prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, který budou mít povinnost zřídit tzv. povinné subjekty (viz dále), a dále prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, které bude plnit roli tzv. externího oznamovacího kanálu.
Vnitřní oznamovací sytém a povinnosti povinných subjektů
Z pohledu zaměstnanců a dalších potencionálních oznamovatelů se toho s účinností návrhu zákona vlastně příliš nezmění, návrh totiž přináší oznamovatelům práva a ochranu, nikoli povinnosti. Jinak je tomu v případě zaměstnavatelů a dalších subjektů, které budou mít povinnost zavést vnitřní oznamovací systém a plnit další související povinnosti.
Zavést vnitřní oznamovací systém mají mít povinné subjekty, kterými se má podle § 8 odst. 1 návrhu zákona rozumět
a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou příspěvkové organizace územního samosprávného celku zaměstnávající v uplynulém kalendářním čtvrtletí v průměru méně než 50 zaměstnanců a s výjimkou obce s méně než 10 000 obyvateli,
b) zaměstnavatel, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců,
c) orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,
d) orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v
- oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví,
- oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo
- odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona upravujícího bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a
e) zaměstnavatel, který je
- osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
- osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech,
- ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,
- vázaným zástupcem podle zákona o spotřebitelském úvěru,
- pojišťovnou nebo zajišťovnou, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
- osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Zástupce soukromého sektoru bude zajímat především písmeno b), a také to, že podle návrhu mají vnitřní oznamovací systém zavádět zaměstnavatelé s 50 a více zaměstnanci, a nikoli 25, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu, který v tomto ohledu šel nad rámec směrnice.
Vedením vnitřního oznamovacího systému bude možné pověřit i třetí osobu či oznamovací systém sdílet.
Povinný subjekt či osoba zajišťující vnitřní oznamovací systém bude mít povinnost určit příslušnou osobu, která bude přijímat a posuzovat oznámení a navrhovat opatření k nápravě a prevenci protiprávních stavů.
Povinný subjekt bude muset nastavit podmínky pro bezpečné podávání oznámení. Dále bude muset zveřejnit povinné informace ohledně oznamování.
Nesplnění jednotlivých povinností souvisejících se zřízením a řádným provozováním oznamovacího systému bude považováno za přestupek. Přestupky na úseku ochrany oznamovatelů bude projednávat Ministerstvo spravedlnosti či oblastní inspektorát práce.
