Menu Zavřeno

Z naší praxe: Úspěšné napadnutí rozhodnutí o zrušení územního plánu v přezkumném řízení

Územní plán může být zrušen nejenom soudem, ale i v přezkumném řízení vedeném správním orgánem. Vydání územního plánu je však výsledkem dlouhého procesu a zakládá legitimní očekávání vlastníků dotčených pozemků. Z tohoto důvodu musí být zásah do již vydaného územního plánu v přezkumném řízení chápán jako výjimečný nástroj, jehož použití je podmíněno přísnými zákonnými požadavky a musí být řádně odůvodněno.

V jednom našem nedávném případě jsme zastupovali vlastníky pozemků, kteří se domáhali soudního přezkumu opatření obecné povahy, jímž Krajský úřad Jihočeského kraje v přezkumném řízení zrušil územní plán obce jako celek. Krajský soud v Českých Budějovicích jejich návrhu vyhověl a napadené opatření obecné povahy zrušil, čímž bylo dosáhnuto obnovy zrušeného územního plánu.

Podstata sporu

Obec přijala nový územní plán, který následně krajský úřad v přezkumném řízení zrušil jako celek. Důvodem měla být procesní vada spočívající v tom, že po podstatných úpravách návrhu nedošlo k opakovanému veřejnému projednání, ale návrh byl rovnou předložen zastupitelstvu, které ho schválilo.

Naše klienty jsme zastupovali jako vlastníky pozemků územním plánem zařazených do zastavitelných ploch. V návrhu jsme namítali zejména, že zrušení územního plánu představuje nepřiměřený zásah do jejich vlastnického práva, že se správní orgán nezabýval ochranou práv nabytých v dobré víře, neprovedl test proporcionality a nevysvětlil, proč nebylo možné zvolit mírnější zásah, kterým by bylo zrušení územního plánu pouze v částech, jichž vady týkaly. Zásadní vady vytýkané krajským úřadem se netýkaly pozemků našich klientů.

Současně jsme poukazovali na legitimní očekávání klientů, že po vydání územního plánu budou moci své pozemky stavebně využít.

Přezkumné řízení jako krajní prostředek

Zrušení územního plánu v přezkumném řízení představuje intenzivní zásah do již existující územně plánovací regulace. Jde o dozorčí prostředek, který by měl být využíván jen ve výjimečných případech.

Soud potvrdil, že přezkumné řízení má povahu ultima ratio a jeho podmínky je nutno vykládat restriktivně. Tomu odpovídají i nároky kladené na odůvodnění takového zásahu.

Povinnost vážit práva nabytá v dobré víře

Těžiště věci spočívalo ve výkladu § 94 odst. 4 a 5 správního řádu, ze kterých vyplývá, že v přezkumném řízení je nezbytné chránit práva nabytá v dobré víře.

V návrhu jsme akcentovali, že správní orgán byl povinen posoudit, zda zrušením územního plánu nevznikne nepřiměřená újma osobám jednajícím v dobré víře, případně že měl zvážit, zda by nepostačovalo územní plán zrušit pouze částečně.

Nepřezkoumatelnost a nedostatek úvah

Soud konstatoval, že odůvodnění napadeného opatření neobsahovalo konkrétní úvahy o dopadech do práv navrhovatelů, identifikaci veřejného zájmu, který by zásah ospravedlňoval, ani přesvědčivé zdůvodnění zvoleného rozsahu zásahu.

Úvahy o ochraně dobré víry se objevily až v rozhodnutí o námitkách, nikoli v samotném návrhu opatření obecné povahy, což zkrátilo procesní práva dotčených osob.

Právě nedostatek těchto úvah jsme v řízení namítali jako jeden ze stěžejních důvodů nezákonnosti napadeného opatření, přičemž soud se s touto argumentací ztotožnil.

Zásadní pochybení spočívalo také v tom, že správní orgán nezkoumal možnost částečného zrušení územního plánu a nevysvětlil, proč bylo nutné přistoupit ke zrušení územního plánu jako celku.

Závěr

V projednávané věci soud potvrdil, že ani existence vad v procesu pořizování územního plánu sama o sobě neodůvodňuje jeho zrušení jako celku. Takový zásah obstojí pouze tehdy, pokud je výsledkem řádného a přezkoumatelného poměření veřejného zájmu a práv dotčených vlastníků.

Rozhodnutí současně ukazuje, že důsledně formulovaná právní argumentace založená na zásadě proporcionality a ochraně legitimního očekávání může vést k účinné obraně proti nepřiměřenému zásahu v přezkumném řízení. Ochrana veřejného zájmu nemůže být v přezkumném řízení prosazována bez respektu k právům dotčených vlastníků.

Výsledkem řízení u soudu je, že zrušený územní plán opět platí a lze na základě něj rozhodovat v navazujících řízeních.