Co nového přináší evropská směrnice 2019/1158 o work-life balance

Snaha o dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem (work-life balance) je v současné době patrným trendem. Najít rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem se svým zaměstnancům často snaží pomoci sami zaměstnavatelé, například tím, že umožňují svým zaměstnancům pracovat z domova, přizpůsobit si pracovní dobu či jim poskytují tzv. sick days. Čas od času ovšem se zákonodárce rozhodne, že je potřeba zaměstnavatele v této snaze popostrčit, a to skrze nové právní normy – zákoník práce obsahuje řadu ustanovení, které work-life balance podporují. Výrazem snahy o narovnání poměru mezi pracovním a soukromým životem je i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Jaké novinky tato směrnice přináší?

Směrnice stanoví individuální práva týkající se otcovské dovolené, rodičovské dovolené, pečovatelské dovolené a pružného uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami. Transpoziční lhůta Směrnice končí 2. srpna 2022, do té doby musí členské státy EU včetně České republiky uvést právní řád do souladu s požadavky směrnice. Vzhledem k vysokému standardu ČR v oblasti sociálních práv lze změny, které bude muset ČR učinit, označit za nikterak průlomové.

Otcovská dovolená

Podle čl. 4 Směrnice jsou členské státy povinny přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby otcové měli právo na otcovskou dovolenou v délce deseti pracovních dní, kterou mohou čerpat u příležitosti narození dítěte. V České republice byla otcovská poporodní péče (otcovská dovolená) v délce jednoho týdne zavedena již v roce 2018 a v minulém prodloužení došlo novelou zákona o nemocenském pojištění i v reakci na směrnici k jejímu prodloužení na dva týdny. Na otcovskou je nutné nastoupit do šesti týdnů od narození dítěte. Otcovská poporodní péče je dávkou nemocenského pojištění, po dobu jejího čerpání může otec v zaměstnání využít rodičovskou dovolenou.

Rodičovská dovolená

Směrnice v čl. 5 zavádí požadavek, aby každý z rodičů měl právo na 4 měsíce rodičovské dovolené, a zároveň aby dva měsíce rodičovské dovolené nebylo možné přenést. Implementace do českého právního řádu bude zřejmě znamenat změnu zákona o státní sociální podpoře, možnost vyčerpat plnou výši rodičovskému příspěvku bude pravděpodobně muset být podmíněna tím, že minimálně dva měsíce bude muset rodičovský příspěvek čerpat každý z rodičů. Střídat se při čerpání rodičovské dovolené i rodičovského příspěvku mohou rodiče již v současné době.

Pečovatelská dovolená

Podle čl. 6 Směrnice členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok. Členské státy mohou určit dodatečné podrobnosti, pokud jde o rozsah a podmínky pečovatelské dovolené, v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi. Domnívám se, že současný standard v oblasti důležitých osobních překážek v práci a na ně navazujících dávek nemocenského pojištění je natolik vysoký, že k žádným významnějším změnám zákonodárce nebude muset přistupovat.

Pracovní volno z důvodů vyšší moci

Členské státy jsou dle čl. 7 Směrnice povinny přijmout opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pracovní volno z důvodu vyšší moci v důsledku naléhavých rodinných důvodů v případech nemoci nebo úrazu, při kterých je okamžitá přítomnost pracovníka nepostradatelná. Stejně jako v případě pečovatelské dovolené se domnívám, že implementace této povinnosti do právního řádu ČR se obejde bez nutnosti větších změn. Současná úprava ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného představuje vyšší standard, než jaký požaduje směrnice.

Pružné uspořádání práce

Čl. 8 Směrnice přináší členským státům povinnost přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně osm let, a pečující osoby měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče. Pokud se zaměstnavatel rozhodne žádosti zaměstnance o pružné uspořádání práce nevyhovět, bude muset své rozhodnutí odůvodnit. Pružnému uspořádání práce odpovídá institut pružného rozvržení pracovní doby podle § 85 zákoníku práce. V rámci implementace směrnice bude třeba z pružného rozvržení pracovní doby učinit institut, který bude pro vymezenou skupinu zaměstnanců v zásadě nárokový. Zákonodárce se v tomto ohledu může inspirovat úpravou v § 241 odst. 2 zákoníku práce, podle které mohou vymezení chránění zaměstnanci žádat o kratší týdenní pracovní dobu.

Shrnutí

Směrnice stanoví minimální požadavky týkající se otcovské dovolené, rodičovské dovolené, pečovatelské dovolené a pružného uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami, tedy institutů, které právní řád ČR již v určité podobě upravuje. Vzhledem k vysoké úrovni, který ČR v oblasti sociálních práv má, lze předpokládat, že transpozice Směrnice se obejde bez nutnosti zásadních změn právního řádu. Změny, které právního řádu, které transpozice směrnice přinese, lze označit jako parametrické.

---